30. výročí Zvonečku - II. část

LIDÉ

Když se „dílo“ podaří, je to vždy o lidech, kteří svou energií a svým přičiněním naplňují vlastní představy a určité potřeby. Dalo by se říci, že takto vznikal Zvoneček. Nejprve šlo o setkávání rodičů s malými dětmi, které vyžadovaly zvýšenou péči a podporu. Bylo to vždy v některém oderském pohostinství a poté v chatě Nataša. Skupina rodičů s dětmi se zdravotním postižením fungovala společně se zdravotně znevýhodněnými dospělými, dřívějším Svazem invalidů.

Budování zařízení pro rodiny s dětmi se zdravotním postižením vyžadovalo mimořádné lidi. Tito zakladatelé měnili systém, bořili bariéry a přinášeli naději v tom smyslu,  zajistit jim důstojný život a snahu pomoci před izolací a vznést do života radost…

Zároveň to přinášelo neustálé shánění finančních prostředků, posléze grantů

a projektů nadací či soukromých firem a osob.

Budování a rozvoj organizace Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, z. s. Klubu Zvoneček, představuje dlouhodobý proces. Dnešní příspěvek má název Lidé a tak bych připomněla ty, kteří obětovali svůj elán, čas i peníze na to, aby Zvoneček v Odrách vznikl.

Hlavní organizátorkou byla paní Alena Lustigová s manželem panem Drahomírem Lustigem. Následovala velká podporovatelka této myšlenky MUDr. Alena Petrželová, paní Ludmila Grossmannová a pan Václav Grossmann, paní Inka Mahušková a pan Jiří Mahušek, paní Marie Leskovjanová a pan Milan Leskovjan, paní Vlasta Švancerová a pan Josef Švancer, paní Drahomíra Šustková, paní Karla Horňáková pan Jaroslav Horňák, paní Ludmila Veselá, paní Marta Zemanová, paní Jana Divínová a pan. Karel Divín, paní Ludmila Saranová a pan Jiří Saran, pan Jiří Bílý, paní Marie Maršálková….

Město Odry nejprve pronajalo prostory vznikajícímu Zvonečku v suterénu, na Nádražní ulici č. 32, ale plány zhatila velká voda. Posléze byly nabídnuty nebytové prostory na Nádražní č. 695/28, v bývalé mateřské škole Optimitu Na Nivách,  v 1.patře. Zde sídlí Zvoneček stále. Je registrován u Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, z. s., Karlínské náměstí 12, Praha 8, jako pobočný spolek.

Jak šla historie oderského Zvonečku jsem získala z vyprávění aktérů. Ale dnešní příspěvek má být o lidech. Hnacím motorem bylo určitě dokončení díla a mít své prostory. Ve vybavení pomohli známí a přátelé. Co komu doma přebývalo, daroval vznikajícímu Zvonečku. Byly to skříňky s posuvnými dveřmi, železné skříňky na oděvy, vyřazené školní lavice, přebývající talíře, plechové lžíce a hrnce, hračky, knihy, které už jejich děti nepotřebovaly. Každý mohl uplatnit své skryté vlohy, pracovní zkušenosti a dovednosti od stavebních a vodařských prací, po úklidy atd.

Typické pro počáteční období, již fungujícího Klubu Zvoneček, bylo scházení se na společných činnostech a aktivitách anebo na ozdravných pobytech v Beskydech, v různých rekreačních zařízeních. Začaly se pořádat adventní koncerty, za účasti zástupců Města Odry. Zvoneček tak pomalu zůstával v povědomí veřejnosti, že existuje a funguje. Do Zvonečku chodily celé rodiny si popovídat, zahrát si hry, naplánovat společný výlet apod. Lidé přicházeli a také odcházeli podle životních situací v jednotlivých rodinách. Děti se zdravotním postižením zůstávaly…. 

Pokračovat budeme zase příště…                                Zvoneček Odry